Víme, co Roztoky potřebují

Zámeček v Tichém údolí?

Začátkem léta, kdy byl pořádán den otevřených dveří v nově zrekonstruované vile čp. 125 v Tichém údolí, jsem byla zrovna na dovolené, a tak jsem musela počkat na září, kdy se konalo slavnostní otevření. O prohlídku projevil zájem i můj manžel, a tak jsme po jeho pracovních povinnostech v Kolíně spěchali do Roztok.

Přestřižení pásky panem starostou jsme sice prošvihli, ale pan místostarosta Novotný nám to vynahradil. Provedl nás po vile i s menším výkladem. Mohli jsme obdivovat krásné průčelí domu, lodžie, novorenesanční štít a historické štukové výzdoby fasády. A interiér? Pečlivě vypracované štukové obložky dveří či rozety stropních svítidel, krásná kachlová kamna - má srdcová záležitost, leptaná skla oken i původní podlahová dlažba dotvářejí a podtrhují krásu celého díla. Neodmyslitelnou součástí vily je pak krásně upravená zahrada se starými stromy obehnaná kamennými zdmi s kovaným plotem, zahrada školky za budovou vybavená herními prvky a dlážděná příjezdová cesta. Celý tento objekt má nádech malého zámečku. Přiznám se, že když se před více než třemi roky rozhodovalo o tom, jak naložit se zanedbanou historickou vilou v majetku města, byla jsem toho názoru, že by se měla prodat. Záměr města vilu rekonstruovat a v jejích prostorách zřídit školku a komunitní centrum za více než 50 milionů korun byl z mého pohledu megalomanský a finančně neefektivní. Stále mám na paměti, že nakládáme s penězi daňových poplatníků, a proto bychom měli vážit každý výdaj. Po prohlídce vily však musím přiznat, že náklady na rekonstrukci, které zachránily tento skvost, nebyly marné. Je sice pravda, že školka o dvaceti dětech bude nejdražší školkou v Česku a komunitní centrum bude trochu z ruky, ale na druhou stranu je nutné chránit historii a její dary a tato překrásná budova si pozornost opravdu zasloužila. Prodejem bychom riskovali, že soukromý majitel nechá vilu chátrat tak, jak to často vidíme v Praze a v mnoha jiných městech naší republiky. Proto děkuji za záchranu vily rodiny Haurowitzových všem, kteří se na ni podíleli, a doufám, že budoucí uživatelé budou k tomuto skvostu přistupovat šetrně, s úctou a respektem.

Eva Sodomová