Víme, co Roztoky potřebují

Žalov před 100 lety – podobnost čistě náhodná

Když jsem pročítala žalovskou kroniku, nemohla jsem si nevšimnout, že rok 1920 se malinko podobá tomu letošnímu. Ten rok se konaly volby, ne však do krajských zastupitelstev a do Senátu jako letos, nýbrž do obecních zastupitelstev. Volby se konaly 28. ledna a nejsilnější stranou byla sociální demokracie, která měla ve svých řadách povětšinou zástupce živnostníků a dělnické třídy. Představenstvo pak mělo 13 členů a starostou byl zvolen pan Václav Burger.

Rok 1920 se podobá tomu našemu ještě v další události. V tomto roce ještě doznívala španělská chřipka - nejsmrtonosnější epidemie v dějinách lidstva. Vyžádala si 50 milionů lidských obětí. Lidé žili stále ve strachu, a tak se domáhali zřízení izolačních místností pro nakažlivě nemocné. Pro naši covidovou dobu jistě něco nepředstavitelného a krutého. Co je proti tomu nošení roušek a práce z domova. Jak rychle španělská chřipka přišla, tak i rychle odešla, dalo by se říci ze dne na den. Situace se pomalu zlepšovala a občané začali pomýšlet i na zábavu a kulturní život. Tělocvičná dělnická jednota Žalov uspořádala na poli pana Vojtěchovského, naproti bývalé cihelně, "Tělocvičnou akademii", kde skupina dívek cvičila v národních krojích a sklidila velký úspěch. Pole naproti bývalé cihelně je dnes zastavěno bytovými domy a místo cihelny roste nová škola. Také sbor dobrovolných hasičů v Žalově uspořádal v květnu tohoto roku slavnost u příležitosti položení základního kamene k novému "hasičskému lezišti", které se zúčastnili zástupci obce, zástupci okolních hasičských sborů i veškeré spolky v obci Žalov. O čtyři měsíce později, 5. září, se konala další slavnost. To již bylo nové leziště dostavěno a slavilo se odhalení. Oslavy se zúčastnily hasičské sbory z Malých Čičovic, Suchdola a Úholiček. Také na Levém Hradci se probouzí život. Pan Karel Vanka, hostinský na Levém Hradci, vydává propagační leták, ve kterém je popsána historie Levého Hradce doplněná fotografiemi, starými pověstmi a popisem nejbližšího okolí. V jednom svém minulém článku jsem psala o Lidovém divadle na Levém Hradci. Toto divadlo uvedlo v roce 1920 několik úspěšných her soudobých autorů. Hra českého dramatika, prozaika a divadelního historika Františka Adolfa Schuberta Probuzenci a první sociální drama Služebník svého pána dramatika a básníka Františka Věnceslava Jeřábka napsané na motivy románu Z malého světa od Gustava Pflegra Moravského slavily okamžitý úspěch. Poválečné nadšení souboru neutuchalo a uvedl ještě mnoho dalších her, jako napřílad Bílá paní ve Stromovce, Mravenci nebo Falešná kočička. Toto divadlo však nebylo jediným žalovským divadlem. Bylo zde ještě Divadlo Mladých, které v tomto roce uvedlo hru Sever proti jihu. To je jen malý výčet událostí, které se staly před sto lety. Za tu dobu se mnohé změnilo. Žalov, Roztoky a mnoho dalších obcí už nejsou takové, jako bývaly. Žalov už žádné divadlo nemá, za zábavou jezdíme spíše do Prahy, ale vrátily se nám svobodné volby a nakažlivé viry.

Eva Sodomová