Vydání posledního čísla časopisu Odrazu (10/2016) bylo z velké části věnováno diskusi nad dvěma velkými tématy, a to nad novou budovou školy v Žalově a rozšířením kapacity ČOV. Obě témata dostala po právu dostatečný prostor, neboť vyvolávají řadu otázek, které se dotýkají jak hospodaření města, tak finančního zatížení jeho obyvatel. Oba důvody jsou však natolik silné, že si zaslouží jim věnovat pozornost nejen v jednom čísle. A protože mi po pečlivém přečtení všech článků i nadále nedávají mnohé otázky, pokud jde o budoucí stavební a urbanistický rozvoj města, klidného spaní, musím se opětovně ptát. Zejména pokud "možná už za dva roky",[1] tj. v roce 2018, má stát v areálu bývalé cihelny v Žalově nová budova základní školy a budovy VTP a město má jako každý dobrý hospodář jasné odpovědi na níže položené otázky (u odpovědí, prosím, s ohledem na ostatní občany bez odkazů na strategické a plánovací dokumenty):

1) Z jakých finančních zdrojů bude financována výstavba školy, pokud město v současnosti plánuje její otevření již v roce 2018?

2) Má město k dispozici průzkum geomorfologické situace terénu dotčené lokality, jejíž situace byla v minulosti ovlivněna provozem cihelny? Pokud ano, opíralo se o její výsledky při dojednávání "Memoranda o spolupráci při výstavbě areálu VTP Žalov a ZŠ Žalov" mezi firmou Trigema, a. s. a Městem Roztoky?

3) Z jakých finančních zdrojů budou hrazeny případné sanační a stabilizační práce v terénu, které mohou být vyvolány nad rámec revitalizačních prací provedených firmou Trigema, a. s.?

4) Byly zkoumány hydrogeologické podmínky místa a dopad jejich změn na nižší polohy? Pokud dojde k významným hydrogeologickým změnám, je město připraveno poskytovat majitelům pozemků, jejichž majetek by byl tímto prokazatelně znehodnocen (např. ztráta vody ve studních atp.), pomoc?

5) Jak, kdy a z jakých finančních zdrojů bude řešena celková úprava vodotoče podél ulice U Zastávky a Žalovského potoka, jež už dnes těžce snáší dopady výše položené výstavby v oblasti Horního Žalova, a to ve vazbě na plánované rozsáhlé terénní změny v areálu bývalé cihelny?

6) Co vedlo projektanta/y k návrhu, že blíže směřoval/i k dosud nerekultivovanému zemníku budovu školy a nikoliv prostor hřiště?

7) Proč nebyly v materiálu předkládaném Zastupitelstvu města Roztoky dne 21. 9. 2016 zahrnuty do kalkulace nákladů na vrub města náklady na záchranný archeologický výzkum? A proč již k tomuto datu nebyla vedena komunikace s místně příslušnými archeology v této věci, pokud je známo, že i přes starší drastické zásahy do terénu se jedná o území s archeologickými nálezy v blízkosti dvou významných archeologických památek?

8) Má město zpracovaný pasport vodovodní sítě v Žalově a je tak přesně znám její skutečný celkový stav? Jak je časově plánována a v jakém stavu zpracování je její oprava a zajištění její dostatečné kapacity na území Žalova tak, aby ji neovlivnilo budování areálu VTP Žalov a nové budovy ZŠ Žalov?

9) Jak je město připraveno vypořádat se s odůvodněnými argumenty ve věci rozšíření kapacity ČOV, které shrnul ve svém článku "Slibem neurazíš?"[2] S. Boloňský a s nimiž v jistém smyslu souvisí také budování komplexu budov v areálu bývalé cihelny?

10) Na základě jakých kritérií jsou určovány priority v rámci oprav komunikací v Roztokách? Kde se lze s tímto seznámit, aby bylo zřejmé, jak systémově v dané věci město postupuje?

11) Jak a čím je do budoucna plánováno a zajištěno zázemí a parkovací kapacita pro národní kulturní památku výšinné opevněné sídliště - hradiště Levý Hradec a kulturní památku výšinné opevněné sídliště hradiště Řivnáč v Žalově, a to s ohledem na významné kulturně-společenské akce s těmito místy spojené?

12) S ohledem na současnou masivní bytovou výstavbu na území Žalova, jak město řeší zajištění základní občanské vybavenosti pro toto území, pro něž chybí například lékaři, lékárna, četné služby, komunitní centrum, domov pro seniory a mnohé další?

13) Diskutovalo město s firmou Bláha, s. r. o. v rámci projednávaného zadání změny č. 1 regulačního plánu Panenská II v únoru až březnu 2015 požadavek na začlenění nové budovy základní školy? Pokud ano, s jakým výsledkem? Pokud nikoliv, z jakého důvodu?

14) Město od investora za možnost odkoupit část pozemku pro vybudování nové budovy školy získá na svou infrastrukturu na místo původních devíti milionů, milionů šest. Na základě jakých kritérií byla kalkulována výše původní částky, pokud víme, že město při určení výše příspěvku na výstavbu své infrastruktury neuplatňuje u investorů žádné jednotné podmínky pro vyměření výše příspěvku? Jak se město hodlá s tímto faktem do budoucna vypořádat, pokud ve městě operují a budou i nadále operovat silní investoři?

15) Pokud situace v případě nové budovy základní školy znovu ukazuje, jak město zoufale bojuje s nedostatkem vlastních pozemků ve městě vhodných pro nezbytnou infrastrukturu, co mu znemožňuje usilovat o získávání vhodných rozvojových ploch do svého vlastnictví či vytvářet pobídky k zaplnění mezer v této infrastruktuře?

16) Je ve spolupráci města a investora s ohledem k brzkému termínu dokončení nové budovy ZŠ (2018) aktuálně rozpracováván materiál k zajištění komfortu místních obyvatel během stavebních aktivit, pro něž je komunikace Přemyslovská páteřní komunikací? Pokud bude nutno na čas odklonit dopravní provoz, jakým způsobem bude odkloněn a kudy bude vedena linka autobusu č. 340?

Na všechny tyto otázky jistě umí náležitě odpovědět současná vládnoucí koalice, a to i přesto, že ve vyjádřeních jejích reprezentantů až příliš často zaznívá "myslíme, věříme, rádi bychom, možná, teoreticky" atp. Všechny případné potíže, které nás tak čekají a za které jejich strůjce nikdo příliš nepochválí, se pak přejdou jen tichým mlčením, už proto, že u nás v Roztokách se nekritizuje, ale jen chválí. Nadto bych čekala více než jen invektivy na stranu opozičních stran, navíc v kontextu toho, co zaznělo na 8. zasedání Zastupitelstva města Roztoky dne 21. září 2016. Jiný názor, postoj či jiný pohled na věc není demagogie, ale říká se tomu demokracie a svoboda projevu. Proto si také volíme své politické zástupce, aby touto demokratickou cestou hájili naše zájmy a mluvili a jednali za nás tam, kde jim je určeno. A je třeba podotknout, že od opoziční strany její voliči rozhodně nečekají, že bude prodlouženou rukou některé z vládnoucích koaličních stran. Pravda, je těžké jít s kůží na trh a vrhnout se všanc polemice, ale na demokracii je právě to krásné, že neexistuje jen jedno řešení a v kontextu všech pro a proti hledáme to nejvíce vhodné či přijatelné. A strašit občany, že "dříve či později tu VTP či něco podobného, možná i horšího, stát bude",[3] to bych si opravdu jako zodpovědný politik hájící zájmy svého města nedovolila. Naopak bych v tomto případě čekala povzbuzení, že v daném území můžeme pro občany udělat více.

Budování osobních pomníčků či prosazování osobních zájmů, vydávané za zájem veřejný, je trochu laciný způsob, ale s ohledem na míru současného občanského zapojení a informovanosti veřejnosti v našem městě zjevně tento princip funguje a bude fungovat i nadále. Veřejná slyšení v Roztokách zatím ukázala, že veřejnost se k jednotlivým řešením dostává teprve tehdy, kdy vlastně už není možnost cokoli změnit, a tak logicky nezbývá než zatleskat a pochválit, i když zvolené řešení není tak zcela v zájmu občanů a v budoucnu je finančně zatíží. Je tak na místě položit si otázku, zda veřejná slyšení v našem městě skutečně neslouží na místo demokratické diskuse jen jako nástroj politické sebeprezentace. A to již proto, že si zdejší spořádaný občan musí být vědom, že garantovaná kvalitní vodovodní a kanalizační síť, opravený chodník, uklizené město či dostupné zdravotnické zařízení a jiné nejsou standardní a neoddiskutovatelnou povinností zvolené reprezentace města, ale vlastně zásluha, která se musí náležitě chválit a zdůrazňovat kdekoli, kdykoli a jakkoli. Kdyby tak politici méně sledovali v rámci svých politických ambicí osobní zásluhy a více vnímali svou povinnost dobrého hospodáře, byli bychom na tom v našem městě přeci jen už dávno lépe. A roztocká veřejnost se jistě nechce z úst politiků dozvídat, že není na výběr tam, kde by se mělo jednat v zájmu Žalova.

Mgr. Jitka Šrejberová, Ph.D., umělecký historik,

zastupitelka Města Roztoky za Stranu zelených (www.szroztoky.cz)

[1] Jan Jakob, Slovo starosty. In: Odraz 10, 2016, s. 4.

[2] In: Odraz 10, 2016, s. 16-18.

[3] Michal Hadraba, Memorandum o VTP. In: Odraz 10, 2016, s. 10.