Výstavba Dubečnice

Zcela náhodou, při svých procházkách po Žalově, jsme si všimli, že se stavební firma White Hill Zahrady Roztoky s.r.o. dopouští porušování stavebního zákona, stavebního povolení i zákona na ochranu přírody a krajiny. Na základě toho jsme podali stížnost adresovanou Radě města.

Vážení členové rady města,

ráda bych vás informovala o poškozování zájmů města firmou White Hill Zahrady Roztoky s.r.o., na pozemku č 3841/21, který je v majetku města Roztoky zapsaném v kat. území Žalov. Jedná se o úzký pozemek města nad Dubečnicí se vzrostlým stromořadím, rozdělující velké pole na dvě části. Na přilehlém pozemku se staví obytný komplex na Dubečnici.

Stavba využívá pozemek města jako deponii pro navážku a sklad odpadu. Pravděpodobně neexistuje dohoda mezi městem a stavebníkem o takovém využívání pozemku a nebylo ani požádáno o zábor. Stavebník tedy používá pozemek neoprávněně.

Na pozemku roste vzrostlé stromořadí, které stavebník zasypal až 2,5 metru vysokou navážkou. Pozemek je dále využíván jako cesta pro těžkou techniku. Existuje zde podezření na poškozování dřevin rostoucích mimo les (zákon 114/1992 Sb.). Podle normy Ochrana dřevin při stavební činnosti se nesmí u stromů provádět navážka. Kořenová zóna stromů musí být chráněna před pojížděním a zhutňováním půdy. Pojezdem těžké techniky dochází k drcení kořenů. Navážkou dochází k dušení dřevin, jejichž kořeny přijímají kyslík, živiny i vodu do 30 cm od povrchu a zvýšením této vrstvy dochází k jejich dušení a odumírání kořenů.

Existuje tedy vážné podezření, že stavebník se dopouští porušování stavebního zákona, stavebního povolení i zákona na ochranu přírody a krajiny.

Pozemek pro stavbu musí být zaměřen a hranice stavby jasně definována, většinou oplocením. Stavba však oplocení nemá a podle stavbyvedoucího není ani zaměřen pozemek. Díky tomu se zaměstnanci stavby pohybují po přilehlých veřejných i soukromých pozemcích kde močí, svačí a zanechávají odpadky.

Proto navrhuji:

Aby město konalo jako řádný hospodář a oznámilo nedovolený zábor na policii, vyčíslilo škodu a požadovalo ji po stavebníkovi. Nevidím důvod, proč by si občané museli zábor platit a stavebníci měli to samé zadarmo.

Dále bych požadovala, aby byl řešen tento přestupek ve správním řízen podáním podnětu na příslušný stavební úřad, aby učinil kontrolu a dále vyžadoval zaměření pozemku a řádné oplocení stavby tak, aby nebyly využívány, znečišťovány a ničeny stavbou ani jejími zaměstnanci přilehlé pozemky města a soukromých vlastníků.

Dále, aby byla okamžitě odstraněna navážka a odpad z kořenové zóny (tj. okapová linie stromu + 1,5 metru) tak, aby nedošlo k poškození kmenů. Pokud budou poškozeny některé stromy, nechť stavebník uhradí škodu.

V neposlední řadě chci upozornit, že se tak děje opakovaně. Stavebník využívá okolní pozemky, které nejsou v jeho majetku. Pohybuje se po nich auty a bagry, skládá na ně materiál. Okolí stavby je znečištěno bahnem a odpadky. Zbytky barev a materiálu zaměstnanci vyhazují do porostu parcely jiného majitele. Bahno z přilehlých ulic stéká při každém dešti do městské kanalizace, kterou musí město čistit za peníze daňových poplatníků.

Stavebníci a investoři by si měli uvědomit, že je nutné dodržovat zákony, chovat se ohleduplně k lidem a s respektem k městskému i soukromému majetku. Proto bychom měli proti každému takovému porušení předpisů a zákonů postupovat systematicky a nenechávat tyto věci bez povšimnutí.

Eva Sodomová, Renáta Bartková Sodomová