Bezohlednost stavebních firem

Dubečnice - lokalita na jižní straně Žalova, na které probíhá masivní výstavba rodinných domů developerské společnosti White Hill Zahrady s.r.o. Tato společnost a stavební firma, která realizuje výstavbu, jaksi opomíjí stavební zákony a normy. Nejenže okolí stavby znečišťuje odpadky a bahnem, ale také neoprávněně využívá přilehlý pozemek ve vlastnictví města k navážce zeminy a stavebního materiálu. Zeminu navršila ke stromům zdejší aleje v některých místech až do výšky 2,5 metru. Pozemek je stavební firmou využíván také pro pojezd těžké techniky. Existuje zde podezření na poškozování dřevin rostoucích mimo les (zákon 114/1992 Sb.). Podle normy Ochrana dřevin při stavební činnosti se nesmí u stromů provádět navážka. Kořenová zóna stromů musí být chráněna před pojížděním a zhutňováním půdy. Pojezdem těžké techniky dochází k drcení kořenů. Navážkou dochází k dušení dřevin, jejichž kořeny přijímají kyslík, živiny i vodu do 30 centimetrů od povrchu, a zvýšením této vrstvy dochází k jejich dušení a odumírání. Existuje tedy vážné podezření, že stavebník se dopouští porušování stavebního zákona, stavebního povolení i zákona na ochranu přírody a krajiny. S touto skutečností jsme seznámili vedení města a žádáme o okamžité odstranění zeminy od stromů, zákaz pojezdu těžké techniky v blízkosti stromů a zaplacení záboru se zpětnou platností. Město přislíbilo, že se postará o smluvní ošetření, a zastupitelé odsouhlasili na březnovém zasedání úhradu záboru se zpětnou platností.
Druhý podobný případ probíhá hned v sousedství výše zmíněné stavby. V druhé půli února zahájil vítěz soutěže, firma Ridera DIS, s.r.o., práce na výstavbě nového vodovodu v Žalově. Jedná se o položení nového vodovodního řadu v rozsahu od vodojemu Žalov po křižovatku ulic Přemyslovská a Husova a má zabezpečit zvýšenou kvalitu dodávané pitné vody. V souvislosti s touto výstavbou dostali občané do svých schránek ohlášení této stavby s žádostí o shovívavost v průběhu stavebních prací. Chápu, že připojit novou lokalitu na vodovod je nutné, a snažíme se omluvit prašnost, hlučnost i horší životní prostředí. Co však nemohu omluvit, je, že i v tomto případě si firma přivlastnila cizí pozemek pro pojíždění těžké techniky a pro sklad materiálu. Tentokrát si vybrala pozemek v soukromém vlastnictví, který z velké části zdevastovala a připravila majiteli pozemku mnoho starostí. Dovedete si představit, že k vám na zahradu přijede buldozer, trochu se po ní projede, uválcuje a rozryje, zanechá tam nepotřebný materiál a odpadky a zase odjede? Copak stále musíme své pozemky oplocovat, aby je nezačal užívat někdo jiný? Nechci rozebírat, čí je to vina, zda výše jmenované firmy nebo objednatele stavby. Tak či tak je to opět porušení stavebního zákona a stavební úřad, ani po stížnostech občanů, věci neřeší. Arogantnost, bezohlednost a neúcta k vlastnictví soukromému či městskému, neúcta a bezohlednost k nám, občanům tohoto města, mě velmi pobuřuje. Uplynulo třicet let od sametové revoluce a poměry zůstaly stejné. Stále si někteří myslí, že všechno patří všem. Znají svá práva, ale povinnosti jsou jim cizí. Krátce po revoluci mi občan jedné cizí země řekl, že bude trvat čtyřicet let, než doženeme západní země. Ještě nám zbývá deset let. Myslíte, že to stihneme?

Eva Sodomová